vznik planet ve vesmíru
Věda přišla s teorijí .
V oblacích plynů a prachu, pomalu rotujících vesmírem, se v důsledku gravitačních sil vytvoří hustší jádro, které se po překročení určité hmotnosti a hustoty vznítí a vytvoří zárodek budoucí hvězdy. Ten spotřebuje naprostou většinu hmoty původního pracho-plynového oblaku, ze zbytku se postupně vytvoří protoplanetární disk. V něm se v důsledku elektromagnetických sil drobné částečky spojují ve větší a postupně vznikají větší planetesimály, jejich akrecí - vzájemným přitahováním a stmelováním - zárodky planet.
Záření nové hvězdy současně vytlačuje lehké plyny na okraj disku, zatímco její gravitace přitahuje prach, zejména železo a další kovy, ke středu rodící se planetární soustavy. Blízko mateřské hvězdy se tak tvoří terestrické planety s tenkou plynovou atmosférou, dál od hvězdy vznikají plynoví obři s relativně malým pevným jádrem. Úhledná a jednoduchá teorie, podle které musí vzniknout planetární systém, jako je ten náš. Jenže se ukazuje, že zdaleka neplatí vždy.
Postupem času podivných exoplanet přibývalo, zatímco těch "řádných" astronomové nacházeli poskrovnu. Dnes je hlavně díky orbitálnímu dalekohledu Kepler známo asi dva a půl tisíce exoplanet - většinou jde o tzv. superzemě nebo horké jupitery, o hmotnosti mezi Zemí a Neptunem.
Jenže postupně vědci nacházeli důkazy že je tato teorie špatná .
některé důkazy
Je to už nějaký čas , co astronomové objevili první exoplanetu - oběžnici jiné hvězdy než našeho Slunce. Už ta do teorie nezapadla - na planetě 51 Pegasi b o hmotnosti poloviny Jupitera trvá jeden oběh kolem slunce pouhé čtyři dny, protože obíhá své slunce po mnohem menší orbitě, než má náš Merkur.
Co dělá tak velká planeta tak blízko mateřské hvězdy? Astrofyzici, vycházející z všeobecně přijímaných zákonitostí vzniku hvězd a planet, zformulovaných už koncem 18. století, se rozhodli považovat 51 Pegasi b za kuriozitu.
Další důkaz nesprávnosti této teorie
Sluneční systém Trappistem .
Sedm skalnatých planet velikosti Země kolem jedné hvězdy to taky do teorie nezapadá .
Vesmír a hvězdy vněm vznikli nejspíš jinak .